Video k tomuto vyprávění můžete shlédnout ZDE.
Sotva otevřu ráno oči, přichází za mnou Jano, zda bych mohla na tablet natočit vzkaz pro produkci. Trochu se děsím, co přijde, ale samozřejmě souhlasím. Markéta sedí zmatená na posteli a Jano povídá:
„Tohle je ta nejlepší žena a manželka na světě. Jsem na ní velmi hrdý, pyšný, a nemůžu bez ní žít. Ani tak, že bych spal ve vedlejším pokoji… Vím, že jsem to včera nezvládl, ale velmi jí miluji, a s Terezkou jí budeme moc držet palce….“
Všichni brečíme dojetím. Jsem šťastná, že si to všechno uvědomil! Zbytek rána probíhá již tradiční snídaní u Tiffanyho za hudebního doprovodu Michala Tučného - Prodavač. Hned je to ráno veselejší.
Na úkol jdeme tentokrát o něco později a jsme opět rozděleni do skupin. Dostáváme v červené obálce 200 korun a zadání úkolu zní: „Za tuto částku nakupte komponenty, které vylepší vaši službu či produkt.“
Vyrážím do galerie Harfa, a běžím do prodejny Albert. Tam kupuji zrcátko, hřeben a stuhu na dárky. Poté běžím do Rossmana pro sponky. Nakonec se zastavuji v knihkupectví a snažím se vybrat nějaké omalovánky, nebo vystřihovánky s jakoukoliv krásnou ženou. Všechno mám koupené poměrně rychle a těším se, až budu kreativně svou službu zhodnocovat. Přesouváme se do Nebe a dostáváme 2 hodiny na to, svou inovaci vytvořit. Tvořím svůj trenažer na účesy. N čtvrtku papíru lepím princeznu, stuhou na dárky jí vytvářím dlouhé vlasy, které pro jistotu přidrží koupená sponka. Vedle ní je nalepený hřeben a zrcátko. Obojí slouží k tomu, aby si každá žena mohla podobný účes vyzkoušet a vytvořit doma sama. (I když uznávám, že v této podobě by to bylo vhodné spíš pro děti). Musím říct, že mě tyto kreativní chvilky moc baví, a nejvíc si je užívám se svými neteřemi.
Ještě před vypršením stanovené lhůty přichází druhý a o dost složitější úkol:
„Za 50 korun kupte jakýkoliv výrobek a zvyšte na maximum jeho hodnotu.“ Na nákup v centru Prahy, kde nic moc není, bylo 40 minut včetně výroby opravdu málo. Do hlavy se mi vkradl nápad koupit co nejlevnější zboží. Vběhla jsem do místní večerky a koupila roli toaletního papíru za 8 korun. Původně jsem chtěla papírové kapesníčky, ale bohužel je neměli. Přiběhla jsem zpátky do Nebe a začala zhodnocovat roličku papíru. Na každý díl jsem napsala jednu pozitivní afirmaci:
„Dnes je krásný den“
„Jsi kreativní“
„Máš právo na vlastní názor“
Stihla jsem popsat cca půlku role, když vypršel čas. Oba naše výtvory odnáší produkce a my čekáme, co se bude dít dál. Vytvořené produkty máme následně porotě prodat co nejdráž.
Nastupujeme před porotu a tentokrát je jako nejlepší vyhodnocen Jirka Špecián a získává imunitu.
Předstupujeme po jednom před porotu a obhajujeme své výtvory. Ve 30 vteřinách představuji svůj trenažer na česání účesů, jež jsem ohodnotila na 500 Kč. (Že budeme i tento výrobek na místě prodávat porotcům, jsme samozřejmě netušili)
Následně představuji svůj speciální a jedinečný toaletní papír na zvýšení sebevědomí.
„ Je to dárkový předmět od partnera pro svou ženu a na každém listě je napsaná jedna její úžasná vlastnost. Dárek je tedy velmi osobní a jeho hodnota je 800 korun.“
Porota diskutuje nad nevšedním nápadem.
„Kdybych něco podobného dostala od svých dětí, byla bych úplně dojatá.“ Hodnotila Věra Komárová.
„ Proč toaleťák? To jako všechny svoje dobrý vlastnosti spláchnu do záchoda?“ prohlásil trochu rozpačitě Tomáš Lukavec.
„ Můžeš to použít třeba při utírání slz dojetím.“ Pokusila jsem se o vtip.
„Je to takový hand made, shit made“ uzavřel to Tomáš.
Odcházím s dobrým pocitem. Myslím, že i tento úkol jsem zvládla, a nenechala se rozhodit.
Nastupujeme před porotu, a začíná to houstnout. Nejvíc nás děsí pocit, že ani nevíme, kolik nás dnes vlastně vypadne. V předchozím kole vypadla pouze jedna značka, takže připadá v úvahu i možnost, že půjdeme dnes tři. Jirka Š. s imunitou označil Tokiho, protože je největší hráč a Jirku Daňka, jelikož byl jeho výkon dnes nejslabší. Mezi postupujícími jsem třetí a mám obrovskou radost. Dokonce jsem byla za své obchodní dovednosti pochválena… Jsem v euforii, a konečně začínám chápat o čem takhle soutěž vlastně je.
Abyste byli značkou, musíte jasně vědět, co chcete, a skálopevně si za tím stát.
V tomto kole nás nakonec opouští Iveta Šťastná a Jirka Daněk. Je mi to líto… všichni jsme se už hodně sblížili.
Na pokoj se k nám stěhuje Martina a Jarka. Kluci se přesunuli do pokoje vedle. Usínám během několika minut a přemýšlím, co nás asi tak čeká den následující …
