VZHLED – co hlásá do světa náš první dojem?

12.05.2015 10:20

Video k tématu VZHLED můžete vidět ZDE.

Od rána jsem neměla zrovna dobrou náladu, i když jsem se na tento úkol těšila ze všech nejvíc. Bohužel nejsem splachovací, a tak ve mně zůstával zahořklý pocit z předešlého dne. Vstala jsem celkem pozdě, a neměla chuť se jakkoliv líčit. Členky produkce se trochu jízlivě ptaly: „Jak dlouho ses připravovala?“ Radši jsem byla ticho. I sebeovládání je nakonec určitě důležité pro budování značky.

Náladu mi zlepšily až holky, když na tabletu pustily písničku „Když se načančám…“ Zrovna jsem si tou dobou natáčela vlasy. Zpívající nálada nám vydržela na cestu do obchodního centra Černý Most, a to i navzdory tomu, že opět pršelo.

Tam jsme byli rozdělení na dvě skupiny, a dostali jsme zadání úkolu:  „Oblečte se tak, jako byste šli na odpolední schůzku ve svém oboru“ Na splnění jsme měli 30 minut.

Vyrazila jsem, a v klidu si prošla všechny regály. Prodejny New Yorker i jejich sortiment znám celkem dobře, a tak mi výběr nedal ani moc zabrat. Měla jsem jasno, chci barevné šaty. Menší zrada přišla při výběru bot, kdy společenskou etiketu splňovaly pouze jedny, kotníčkové, béžové boty na podpatku s plnou špičkou. Vzala jsem k nim tedy i pásek a vyrazila pro šaty. Do kabinky si vzala i dvě sáčka, abych neměla odhalená ramena.

Nakonec vyhrály světle zelené šaty s lodičkovým výstřihem (s délkou po kolena) a bílé sáčko. Honem jsem ještě běžela pro doplňky a kabelku. S výsledkem jsem byla spokojená, i když výběr business oblečení byl opravdu malý. Tentokrát nám zpětnou vazbu dávala produkce.

 „Je to příliš výrazné, takovým outfitem bys své klientky spíš odradila.“

 „Tvůj vzhled je výraznější, než tvé schopnosti.“

Musím říct, že mě to dost rozhodilo. Už druhý den po sobě slyším v podstatě to samé. Tokhi se mi to snažil vysvětlit: „Může Tě to stavět do nevýhodné pozice, protože některý chlapy už tu sexuální potřebu nemají, a spoustu ženských to zas bude rozčilovat.“ Pomalu mi to všechno dochází, a dalších několik desítek minut pláču Ivetě na dámských záchodcích na rameni. Jsem bezradná. Ono to totiž vůbec není o vhodném nebo nevhodném oblečení. Je to o energii, která ze mne vyzařuje, a se kterou jednoduše neumím pracovat… Rozhodně mám nad čím přemýšlet...

Několik minut na to, jsme svoláni k plnění druhého úkolu, který zní: „Vyjádřete svou profesi v oblečení opačného pohlaví. Máte na to 15 minut.“

Okamžitě mi to zvedlo náladu. Vydala jsem se pro černé džíny a zjistila, že vůbec nerozumím pánskému číslování. Nakonec mi do oka padla velikost 30/30 a mohla jsem běžet pro boty. Protože mám velikost 36, věděla jsem, že mi tak jako tak nebudou, a tak jsem si s výběrem velikosti nelámala hlavu. Vzala jsem první černé tenisky, které mě zaujaly, mimochodem ve velikost 46 :D . Černý pásek, plno náramků na ruku, hodinky, brýle, šedý šátek. Největší problém jsem měla s tričkem, protože jsem chtěla něco ve stylu Střihoruký Edvard. Černé a roztrhané… Nic takového jsem však bohužel nesehnala, a nakonec se spokojila s černým upnutým tričkem na tělo, a přes něj si uvázala šedivé tričko s nápisem BE STRONG!

S výsledkem jsem byla spokojená, a dokonce jsem stihla vytvořit i rádoby pánský rozcuch. Tentokrát jsme zpětnou vazbu od produkce ani od poroty nedostali. Zapózovali jsme kameramanům a vydali se na oběd.

Než jsme se přesunuli do klubu Nebe, měli jsme nějaký čas na odpočinek. Většina z nás vyčerpáním usnula. Venku byla zima a pořád pršelo. Vzala jsem si to nejteplejší, co jsem ve svém kufru našla. Před porotu jsme nastupovali po jednom, a žádný dodatečný úkol nás nečekal. Jen jsme všichni komentovali výsledky našeho úkolu.

Imunitu získala Martina. Přiznávám, že jsem trochu zklamaná, ale s její postavou, kterou by jí záviděla kde jaká modelka se ani moc nedivím. Nastupuji před porotu.

„Tak jakou jsi měla strategii, Jano?“ Vyzval mě Tomáš Lukavec

„Trochu jinou, než všichni ostatní. V klidu jsem si všechno prohlédla, a šla na jistotu. Vybrala jsem si zelené šaty, aby to působilo žensky a mladistvě. Zároveň jsem si dala záležet, aby neměly výstřih, a byly dostatečně dlouhé. Bílé sáčko jsem zvolila, aby mi zahalilo ramena. Ptala jsem se prodavačky i na silonky, ale ty mi nepůjčili. Boty byly jediné s plnou špičkou a na podpatku, takže jsem neměla moc na výběr.“ 

Porota aniž by cokoliv řekla, přešla k druhému úkolu. Jen se mi tím potvrdila dopolední teorie o energii, protože z fotky mi nebylo co vytknout. Kadeřník v pánském provedení se jim líbil.

Tomáš dokonce řekl: „ Přemýšlím, zda tohle není skutečná Jana Menšíková. Je to sexy, cool, je vidět, že ses odvázala a uvolnila.…………“

 Daniel Šmíd to komentoval slovy :„ Takhle nějak opravdu vypadá můj kadeřník.“

Následovala zpětná vazba na naši současnou vizáž.

Iveta Pecháčková : „Má krásné dlouhé vlasy, všechno je to v pořádku.“

Daniel Šmíd: "Černá barva je v kadeřnictví velmi používaná, takže reprezentuje dobře. Jsem rád, že ten dojem mírní rezavá šála. Já černou moc nemám rád.“

Musím říct, že to proběhlo až podezřele v klidu. Sedíme v sále a čekáme na verdikt poroty. Přichází Martina ozdobená andělskými křídly.  Je hodně rozhozená nominací dvou lidí na vyřazení. Imunita je pro nás všechny největší trest.

Monimaci získal Tokhi a Tomáše. Tokiho proto, že se převtařuje a Tomáše, protože si na něj nemohla vzpomenout, a doteď si vlastně ani není jistá, jak se jmenuje.

Postupuji mezi prvními a mám opravdu radost. „Kdybych neprošla tímhle úkolem, tak bych to mohla rovnou zabalit“ Sděluji první dojmy kameře v zákulisí. Přichází ostatní, a upřímně se radujeme, objímáme a čekáme, kdo z pekla už nevyjde. Tokhi i Tomáš samozřejmě prošli, ale jsou z nominace rozladění, a tak se jim pokouším vysvětlit situaci, že si to nesmí brát osobně, že je to pouze návrh, který je předložen porotě, ta se stejně nakonec rozhodne sama podle svého úsudku.

U poroty zůstali bratři Zoufalí a Kelbelovi. Přichází uplakaná Markéta, že nám chce něco říct. Dostala od poroty návrh. Buď vypadne v tomto kole celá rodina a s ní i jejich značka, nebo bude pokračovat jen Markéta, a Jano s Terezkou pojedou domů. Za mohutného pláče se rozhodla pokračovat. Objímám jí, a snažím se o maximální podporu. V tu chvíli má opravdu můj obdiv. Jano to moc nechápe, nejspíš to bere jako zradu. Nejprve se mu to snaží vysvětlit Tomáš Lukavec a nakonec i já. Snažím se být věcná, aby pochopil, jak úžasnou, silnou, chytrou, cílevědomou a krásnou ženu má. Hlavou to evidentně všechno chápe, ale do srdce mu to musí dojít… Na motel všichni přicházíme emočně vyždímaní, takový zvrat jsme nečekali.

Do dalšího dne pokračujeme bez kluků, Dominika a Petra Zoufalých, a bez Jana s Terezkou.

 

* Fotka outfitu je focena dodatečně (ne v den natáčení)

 

Kontakt

Jana Menšíková Hotel Panorama
Milevská 1695/7,
Praha 4
140 63
776 833 131 vlasovastylistka@email.cz